Pokaždé když jsem smutná, jsem doma sama, nebo přicházím z města lehce ovíněná, popadá mě múza. Dříve to byly básně, které jsem psávala po nocích. O měsíci, o hvězdách, o lásce ztracené, nalezené, vřelé, ale i bolavé. Nyní píšu na blog.
Fantazíruji, usmívám se, ale jsem i vážná. V hlavě si promítám dnešní večer, večer ve společnosti přátel, kteří mě rozveselili, pochopily mé nesmysly a společně se mnou si daly ten super tučný hambáč, zapily pivem a hlavy si z toho nedělaly. Ba naopak, žili dál, sice s plným, či spíše přeplněným žaludkem a plným měchýřem.
Bylo to fajn, přesně takové večery, dny potřebuji. Rozptýlení, srandu a to vše.... zkráceně řečeno společnost. I když se občas naštveme a bereme, či nebereme to vážně, vždy se znovu sejdeme, neodsuzujeme se, bavíme se bláboly a řešíme důležité pracovní, či školní záležitosti.
Every time when I am sad I am home alone, or I go from centre a little bit drunk, I feel muse. A few years ago I wrote poesy at the night. About moon, stars, lost love, found love, warm love but hurtful love.
Now I write on my blog. I thinking about today evening, evening with my friends who cheer up me, they understand my thoughts, which have not sense or have sense. We order hamburger and beer and we have not problem with this food. It is unhealthy, but it does not matter.
It is fine. I need these evenings. Fun, talking. Althought we are sometimes angry, we are still friends, we meet again and again, we talk about important things from school but also from work.
Tím chci říct, berme se takový jací jsme, neodsuzujme se kvůli blbostem, podporujme se a snažme se každé stanovisko druhého pochopit, i když je to zrovna nesmysl. :) A když nepochopíme? Smějme se. :) Ne rejpavě, mile. Vždyť úsměv je tak fajn.
Fantazíruji, usmívám se, ale jsem i vážná. V hlavě si promítám dnešní večer, večer ve společnosti přátel, kteří mě rozveselili, pochopily mé nesmysly a společně se mnou si daly ten super tučný hambáč, zapily pivem a hlavy si z toho nedělaly. Ba naopak, žili dál, sice s plným, či spíše přeplněným žaludkem a plným měchýřem.
Bylo to fajn, přesně takové večery, dny potřebuji. Rozptýlení, srandu a to vše.... zkráceně řečeno společnost. I když se občas naštveme a bereme, či nebereme to vážně, vždy se znovu sejdeme, neodsuzujeme se, bavíme se bláboly a řešíme důležité pracovní, či školní záležitosti.
Every time when I am sad I am home alone, or I go from centre a little bit drunk, I feel muse. A few years ago I wrote poesy at the night. About moon, stars, lost love, found love, warm love but hurtful love.
Now I write on my blog. I thinking about today evening, evening with my friends who cheer up me, they understand my thoughts, which have not sense or have sense. We order hamburger and beer and we have not problem with this food. It is unhealthy, but it does not matter.
It is fine. I need these evenings. Fun, talking. Althought we are sometimes angry, we are still friends, we meet again and again, we talk about important things from school but also from work.
Tím chci říct, berme se takový jací jsme, neodsuzujme se kvůli blbostem, podporujme se a snažme se každé stanovisko druhého pochopit, i když je to zrovna nesmysl. :) A když nepochopíme? Smějme se. :) Ne rejpavě, mile. Vždyť úsměv je tak fajn.
I want say that we don´t judget because of stupid things, we support together and we try about understandung second people even if their words have not sense. And when we don´t understand? We give lovely smile, smile is fine.
Dnešní článek jsem doplnila o zimní fotky, protože outfit momentálně nafocený žádný nemám, mohla bych přidávat pouze z léta, kterých mám ještě zásobu v počítači...
In today post you can see winter photos, because I have not photos of outfit.
Rozptýlení je jednou za čas důležité a taky nepozastavovat se nad blbostmi, nezávidět a přát druhým.
OdpovědětVymazatTerezah-style
naozaj múdre slová :)
OdpovědětVymazatSabi z blogu Beautiful savage