Život jde dál. A tak jsem z jedné téměř čtyřleté životní kapitoly přešla do kapitoly nové. Zajímá vás to vůbec? Budu ráda, když budete číst dál.
Před necelými čtyřmi lety jsem se přestěhovala za prací a tehdejším přítelem do Brna. I když jsem tohle město znala z dětství (táta je Brňák), nikdy jsem ho nezažila z pohledu studentky – a už vůbec ne jako místní obyvatelka. „Opustila jsem“ rodiče, rodinu, našeho společného křečka i přátele a řekla ANO nové kapitole.
Ačkoliv vztah s partnerem trval jen necelé dva roky, v práci jsem zůstala. Láska, ke které mě přivedl – kvíz – ve mně přetrvala. A naše kancelář se pro mě byla stále domovem tady v Brně. Byla to jistota, kterou jsem si zachovala, i když všechno ostatní kolem se měnilo.
Poslední půlrok, možná i celý rok, byl pro mě velmi náročný. Děly se změny, které jsem nemohla ovlivnit. Střídaly se dny stresu a pocitů nedostatečnosti s momenty radosti, úspěchu a pocitu, že se zase profesně posouvám. Ale ani to nebylo dost. Začalo se to podepisovat na mém zdraví – a vlastně se to částečně podepisuje dodnes. Pokud tohle čtou ženy a znají problémy s močovým ústrojím, asi pochopí. A to nebylo všechno. Ale o tom můj blog přece není.
Moje myšlenky tedy směřovaly k plné práci na volné noze – bez fixní mzdy, ale s více klienty. Jenže ta nejistota financí a toho, jestli si zvládnu poskládat harmonogram, mě ničila snad ještě víc.
A jak to dopadlo?
Od 1. května pracuji jako freelancerka. Naštěstí se mi díky předchozím zkušenostem podařilo navázat spolupráci s firmou, kde jsem už dříve působila jako UGC tvůrkyně. Pracuji pro ně několik hodin denně (dle potřeby) a svůj příjem od nich si doplňuji dalšími klienty, jak je u freelancingu běžné.
Musím víc tabulkovat, plánovat dopředu, abych měla volno a zároveň stihla práci včas. Zatím to nefunguje stoprocentně – někdy mám hlavu jako balón. Auuu, jen na to pomyslím!
Zároveň stále částečně pracuji pro kvíz – který byl dřív mým největším klientem – takže i o něm se tu možná občas něco objeví.
Zároveň mě moc zajímají i vaše pracovní příběhy – budu ráda, pokud se o ně se mnou podělíte.
--------------------------------------------------------------------------
Tímto článkem neříkám, že se natrvalo vracím do blogového světa, ale ani neříkám sbohem. Blog je platforma, kterou znám, kterou mám ráda, kde věřím v komunitu (nebo v ni alespoň doufám) – a kde jsem strávila spoustu svého času.
SEZNAM FOTEK ZA UPLYNULÉ MĚSÍCE: 1. Z pracovní schůzky pro kvíz | 2. Našla jsem v Brně | 3. Spolupráce s T-SHOCKEM | 4. Boskovice - náměstí | 5. Jundrov u Svratky | 6. Západ slunka nad Brnem | 7. Z chladnějších dní | 8. Z moderování kvízu | 9. & 10. Stále cvičím | 11. Další západ nad Brnem | 9. Svratka- Komárov
Můj pracovní příběh je sakra nudný - celý pracovní život státní úředník v jedné budově :). Ale práce mne bavila a baví, i když se teď má pracovní kariéra po dlouhém váhání zrovna zvolna téměř uzavírá.
OdpovědětVymazatDržím palce, ať se ti na volné noze daří :)
Zdravím :-) Nikdy jsem si nedovedla představit, že bych bydlela ve větším městě jako je Brno... No a letos je to už pět let, co tu bydlím. Ocitla jsem se tu zcela náhodou. Tehdy jsem tu měla známost, tak jsem si řekla, že se podívám po práci mimo tehdejší svůj kraj. Do vyhledávače jsem naťukala "práce Brno", otevřela jsem první stránky, co mi vyskočily, tam jsem mezi ostatními pozicemi objevila inzerát na bezpečnostního pracovníka na letišti... a bylo to. A dělám to doteď, i když je ta práce náročná a poslední dobou mám pocit, že z těch lidí snad vykvetu. A abych odpověděla na otázku, ráda si přečtu příběhy a postřehy ze života jiných lidí :-)
OdpovědětVymazatsedne si to a bude to určitě skvělé být pánem svého času :) hodně uvažuji, co bude po mateřské... vím, že do své práce se vrátit nechci, ale nevím, co dál :) snad seberu odvahu a také se do něčeho pustím :)
OdpovědětVymazat