...: ÚNOR, BŘEZEN 2020/ February, March 2020

pátek 3. dubna 2020

ÚNOR, BŘEZEN 2020/ February, March 2020

Upřimně nevím kde a jak začít. Mám pocit, jak kdyby byl únor za velkou mlžnou clonou a všechny vzpomínky mám rozostřené. 
Hodně jsem pobíhala po doktorech, do hlavy mi vlezlo i spousta zařizování kolem dovolené, spousta dodatečných nákupů vhodného oblečení, řešení nelehkých a možná i v té době zbytečných věcí v osobním životě a situace nárůstu koronaviru ve světě... Začátkem března jsem navštívila wellness ve Valči. Zbylý čas jsem trávila s kamarády, Valentýna sama a podívala jsem se po dlouhé době na Freeport.

I honestly don't know where and how to start. I feel as if February was behind a big fog and all my memories were out of focus. I visited  a lot of doctors, I did many things for my vacation, a lot of additional shopping of suitable clothes, solving difficult and perhaps even unnecessary things in my personal life and there was a situation of coronavirus growth in the world ... I was with my friend in wellness in Valeč. I spent many time with my friends. I visited after long time Freeport shopping centre and on Valentine´s day I was alone. 

Na počátku března situace nabírala na obrátkách, dovolená se blížila kvapem a v ČR se objevil první nemocný. Cítila jsem se v nepohodě a nechtělo se mi ani moc odlétat, i když vše bylo zaplacené a věděla jsem, že to bude prostě skvělý tak či tak! První týden jsem ještě dolaďovala nákupy oblečení, začala si postupně balit a dokončovat poslední pracovní záležitosti. Pro vás jsem si připravila spoustu článků aby jste se nenudili, zpracovala videa a z osobní stránky se trochu poštěstilo, i když ne na dlouho... 

At the beginning of March, the situation was gaining momentum, the holiday was approaching quickly and the first sick person appeared in the Czech Republic. I felt uncomfortable and I didn't even want to fly away, even though everything was paid and I knew it would just be great anyway! For the first week, I was fine-tuning my clothes purchases, gradually starting to pack and finishew things in my job. I have prepared a lot of articles for you, processed videos and a little happiness shows from the personal page, although not for long ...

Jak již víte, druhý březnový týden jsem trávila v Dubaji. Co se týká zážitků a kamarádky, tak dovolená byla perfektní. Co se týká tlaku kolem pandemie, tak z počátku se jednalo o zcela bezstarostnou pohodovou dovolenou, lidé s kterými jsem byla v kontaktu mi přáli ať si to užívám... koncem týdne začala panika kvůli situaci v ČR a lehce i strach o nás ze strany přátel rodičů. 

As you already know, I spent the second week of March in Dubai. As for experiences and friends, the holiday was perfect. Regarding the pressure around the pandemic, at the beginning it was a completely carefree relaxed holiday, people with whom I was in contact wished me enjoy it ... at the end of the week began the panic about the situation in the Czech Republic and slightly worried about us by friends of parents.


Přílet byl jak do jiného světa, jelikož se neustále měnily pravidla a do toho jsem pro jistotu dostala osobní karanténu kvůli mému běžně pohnutému zdravotnímu stavu, byla jsem 14 dní zavřená doma (Dubaj nepatřila  do rizikových zemí). První týden jsem byla veselá, orientovala jsem na psaní přátelům, na blog, natáčení videí... se ségrou jsme hodně hrály stolní hry.

The arrival was like to another world, because the rules were constantly changing and I was in personal quarantined because of my normal bad medical condition, I was closed at home for 14 days (Dubai was not  between a high-risk country). The first week I was cheerful, I focused on writing to friends, blogging, shooting videos ... we played table games with my sister.

Druhý týden byl neskutečně dlouhý, cítila jsem jak pomalu psaní s přáteli opadává, já psala pořád, protože jsem nemohla opravdu ani před dům... ale celkově ta atmosféra kolem začala být divná. Snažila jsem se alespoň vařit a péct a pravidelně každý den cvičit.

The second week was incredibly long, I felt the bad writing down with friends, but I kept writing because I couldn't go really even in front of the house ... but overall the atmosphere around it became strange. At least I tried to cook and bake and exercise regularly every day.

A poslední dva březnové dny se z mé strany situace uklidnila, protože jsem se konečně mohla nadechnout čerstvého vzduchu - i když s rouškou... na jednu stranu jsem oplývala štěstím, ale na stranu druhou... však vy víte. :)

And for the last two days of March, the situation calmed down on me because I could finally breathe in the fresh air - though with a mask ... on one hand I was full of happiness, but on the other ... you know. :)

9 komentářů:

  1. Já jsem v poslední době z toho dění okolo hodně rozpačitá. Na jednu stranu se snažím nešílet, na druhou stranu se někdy přistihnu, jak vnitřně šílím a mám strach, hlavně o ostatní..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec se nedivím :) já mám strach hlavně o starší... A chápu, že i ostatní se boji.

      Vymazat
  2. Taky mám pocit, že březen byl divný měsíc. Školení v Telči, tři dny v Krumlově - to mi připadá jako z jiného světa a přitom je to měsíc, resp. tři týdny. A bojím se, že jiný svět bude ještě dlouhý a budeme předělávat spoustu plánů. Ale věci se musí brát tak jak jdou a nezbývá než se s nimi poprat co nejlíp.
    Hezký víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak alespoň ses ještě stihla někam podívat, i když to byla školení. :) Píšeš to přesně, musí se to brát tak jak to je. Já se snažím mít hlavu vzhůru a vypnout alespoň mimo lidí v ty roušce a vážit si toho, že existují místa, kam člověk může a také si vážit lidí, které i v této situaci potkávám i když dva metry od sebe, v přírodě a s rouškou.. :)

      Vymazat
  3. So awesome that you got to visit Dubai. Looks so fun!
    Hope you're doing well!

    www.fashionradi.com

    OdpovědětVymazat
  4. great post ... have a nice day ...

    OdpovědětVymazat
  5. Tahle situace je šílená. Mám sice online školu, ale jak už jsem 20 dní nebyla dál jak 5 km od baráku (bydlím v hrozné prdeli), tak se hrozně nudím a je mi smutno. Chybí mi snad už úplně všechno -.-"

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
  6. Březen pro mě byl divný měsíc, každopádně mi utekl šíleně rychle a to většinou tak nebývá. :D Konečně tu máme jaro a snad se situace co nejdříve uklidní..

    OdpovědětVymazat