Poslední dny na dovolený mi bylo těžko, chtěla jsem si dny plné pohody a krásného sluníčka, teploučka užít na plno, ale nešlo to, to co se dělo tady mi nedalo spát, zdály se mi děsivé sny a v podstatě od příjezdu sem, nemyslím na nic jiného. Nechci nic zlehčovat a ani se k ničemu vyjadřovat, každý danou situaci bere jinak a nechci ani nic řešit mimo nejbližší okruh mých blízkých. Ale chtěla bych se zaměřit na psychiku.
Vystudovala jsem obor sociálně zdravotní pracovník, část oboru byla zdravotně založená a mohla jsem si vybrat i z několika zajímavých zdravotně zaměřených předmětů, jeden z nich byla paliativní péče.
Pro někoho poměrně náročný předmět, který se zaměřuje na přípravu lidí na smrt, na léčení symptomů a ne nemoci jako takové, na psychickou podporu nemocného a na podporu i jeho rodiny v těžkých chvílích.
Z mého hlediska nám naše vyučující předala mnohé. Jedna z věcí, která mi utkvěla v hlavě je právě zmiňovaná psychika. Je důležité aby člověk při boji s nemocí i přes to vše se snažil nad tím povznést, bojovat a je důležité takového člověka podporovat, dát mu určité cíle, věnovat mu lásku a rozhodně ho nedeptat. Pokud si dobře vzpomínám nám vyučující zmiňovala i mnoho případů, u kterých byla přítomna, kdy právě za pomoci dobrého nastavení mysli, lidé nakonec nad nemocí zvítězili a to daleko lépe, než ti, kteří podporu neměli a sami se v tom všem utápěli a boj vzdávali. Není to pravidlem, ale psychika dělá mnohé.
Viděla jsem to i u mé babičky, která před několika lety zemřela, dokud byla psychicky dobře naladěná, bojovala, nemoc porazila, byla vyléčená. Avšak po hospitalizaci se v ní něco zlomilo, díky psychice a nátlaku to nezvládla a odešla nám na věčnost...
Z mého hlediska a vlastních zkušeností psychika, podpora a celkové nastavená mysli dělá hodně. :) Co si o tom myslíte?
Rozhodně souhlasím s tím, že psychika dělá hodně, za mě je velmi důležitá obzvlášť v této době, kdy máme být všichni zavření doma a doufat, že to co nejdřív přejde. Já bych na současnou situaci ráda koukala víc pozitivně, ale bohužel jsem kvůli zavřeným hranicím oddělená od přítele, který zůstal v Holandsku, takže zatím propadám trochu beznaději, protože situace se spíš zhoršuje, než že by spěla k opětovnému otevření hranic. Kdy se tak s přítelem uvidíme, ani jeden netušíme a to psychice moc nepřidává :( :/
OdpovědětVymazatDocela to chápu, kamarádka má přítele také v Holandsku, ale snad brzy by měl dojet, sice ho karanténa nemine, ale bude tady. :) Já sama se snažím momentálně s někým sblížit a skrze tohle je to dost omezující... ale i tak musíme se držet a snažit se. :) Držím palce ať se ti přítel brzy vrátí a je vše v pořádku! :)
VymazatNaprosto s tebou souhlasím, psychika toho zmůže opravdu hodně
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Pozitivní nastavení zmůže hodně, to je pravda.
OdpovědětVymazatTreba to vnímať pozitívne, aj keď máme teraz tažké časy
OdpovědětVymazatSydney Sleek blog